Nemléčný příkrm - kaše
Od ukončeného šestého měsíce můžeme dítěti začít dávat spoustu nových "skupin" potravin. Většinou je to i potřeba, abychom dítěti zajistily dostatečný přísun látek, které už nestačí mateřské mléko dodávat.
To ovšem neznamená, že začnete dítěti podávat všechny zmíněné potraviny najednou. Vždy je potřeba dbát na správný postup při zavádění nové potravy do jídelníčku miminka. Protože jsme o těchto pravidlech mluvili již před delší dobou, shrnu je zde jen krátce. Přesnější popis je v článku nazvaném
Kaše
Možná mnohá maminka zajásala - hurá - kaše - to znám. To je dost, že se k tomu ta ženská dostala. Ano. Kaše jsou pro dítě výborné. Nedají tolik práce. Zasytí. Zpravidla dítěti chutnají. Ale i u nich je třeba dávat pozor. Od 6 měsíce můžeme dítěti začít podávat kaše, které neobsahují lepek.
Lepek je totiž bílkovina, která může způsobovat vážná a mnohaletá alergická onemocnění!!! |
Lepek můžeme dítěti podávat oficiálně až po 7 měsíci a někteří odborníci radí počkat ještě o 1-2 měsíce déle. Lepek je obsažen v pšenici (i v jeho odrůdě nazvané špalda), ječmeni, ovsu a v žitě.
Zpočátku je tedy potřeba připravovat kaše z rýže, kukuřice, pohanky nebo jáhel, které lepek neobsahují. Zpravidla se tedy jako první podává kaše rýžová. Kromě již zmíněného lepku je také lépe stravitelná než kaše ostatní.
Rýžovou kaši připravujeme z 1,5 až 2 lžic rýže, vody a podle potřeby oleje, cukru nebo soli. Pokud je to možné, cukr ani sůl nepoužíváme - abychom mladý organismus dítěte příliš nezatěžovali. Rýži dobře propereme ve studené vodě, zalijeme šálkem vroucí vody a pod pokličkou téměř rozvaříme. Pak rýži podle potřeby rozmixujeme (pokud je již dítě zvyklé na větší kousky jídla, není to potřeba) a můžeme zjemnit mlékem, pár kapkami oleje. Pokud je kaše příliš řídká, necháme ještě několikrát přejít varem, dokud nezhoustne.
Rýžovou kaši (i kaše jiné) můžeme promíchat s ovocem nebo zeleninou. Vhodná jsou například rozvařená jablka, meruňky, broskve nebo třešně.
Pokud přidáváte sůl, přidejte jen několik zrnek. O tom, že cukru dáváme dítěti co nejméně, aby si na sladké jídlo příliš nezvykalo jsme již hovořili. V případě, že chcete dítěti kaši trochu přisladit, použijte raději med.
Teprve po 7 měsíci (nebo i později) začínáme podávat ostatní kaše - klasickou krupičkovou kaši (v různých variantách), nebo např. kaši ovesnou. Ovesné vločky se podávají s oblibou dětem, které trpí zácpou.
Zdroj: www.miminka.cz
Když má dítě žízeň
Až do půl roku stačí dítěti ty látky, které dostává od své matky v mateřském mléce. Proto se také prvních šest měsíců dítěte nazývá období výlučně mléčné výživy. V mateřském mléce dostává dítě vše - bílkoviny, sacharidy, důležité vitamíny a minerální látky. Navíc dostává ještě něco, co z normální stravy nedostane - enzymy. Protože jsme se ale kojení věnovali doufám dostatečně, budeme dnes pokračovat tím, co dělat, když má dítě v období výlučně mléčné výživy žízeň.
V případě, že má dítě zvýšenou potřebu tekutin, můžeme dát dítěti kojeneckou vodu, neslazené dětské čaje a ovocné a zeleninové šťávy. Mléko na pití rozhodně nedáváme, protože pro dítě je to plnohodnotná potravina.
Kojenecké a jiné vody
Pokud nechceme dítěti dávat čaj nebo ovocnou či zeleninovou šťávu, můžeme použít některou z dostupných kojeneckých vod. Kojenecká voda není jen obecný název, ale jed o termín definovaný normou - jde o balenou, vysoce kvalitní zdravotně nezávadnou vodu. Požadavky na kojeneckou vodu jsou podstatně náročnější než na normální vodu, která vám teče doma z kohoutku. Z toho také plyne, že normální pitná voda, kterou dospělí a větší děti mohou pít kolik chtějí, malému miminku nepatří.
Kojenecká voda se v současné době dodává i s kysličníkem uličitým - s bublinkami. Kvalitě vody to není na škodu, dítěti však tuto vodu podáváme pouze po převaření - tím se bublinky z vody odstraní.
Další vody, které můžete pro miminko použít jsou minerálky se sníženým obsahem minerálů (množství od 50 do 140 mg na litr). Opět pochopitelně bez bublinek a raději ze skleněné láhve než z plastové.
Čaje
Jednou z věcí, které můžeme dítěti dát (kromě převařené kojenecké vody), jsou čaje. V žádném případě to ovšem nesmí být čaje černé a zelené. Ty do jídelníčku malého miminka nepatří. Na trhu existuje několik instantních dětských čajů, ze kterých si určitě vyberete. Při jejich přípravě postupujte přesně podle návodu.
Čaje kojenci podáváme lžičkou - až trochu vyroste, naučí se používat dětský hrníček. Zbytečně je neučíme na láhev. I když je méně pohodlné, nemůže se nám tak stát, že si dítě na láhev zvykne a začne odmítat kojení z prsu. Ve všech případech u čaje platí, že pokud to není nezbytné, nepřidáváme do čaje žádný cukr - je zbytečné vytvářet už tak malému dítěti návyk na sladké. Pouze v případě, že dítě čaj odmítá, přidáváme do šálku čaje půl lžičky cukru
Z bylinkových čajů můžete dítěti připravit kmínový nebo fenyklový čaj, který se hodí zvláště v případě, že vaše dítě trpí nadýmáním. Do šálku vody dáme na špičku nože kmínu nebo fenyklu a svaříme. Čaj pochopitelně podáváme scezený a vlažný.
Kromě kmínu a fenyklu se pro malé dítě hodí i čaj heřmánkový (na šálek vody použijeme 1/2 lžičky heřmánkové drogy), který musíme nechat vyluhovat 10-15 minut.
Ovocné a zeleninové šťávy
Jistě vás nepřekvapí, že ovocné a zeleninové šťávy jsou dalším vhodným nápojem, které můžeme dítěti podat. I zde je podáváme lžičkou a dodržujeme zásady podávání nového jídla a nápoje. Jinými slovy: abychom odhalili případnou alergii dítěte na některé druhy ovoce nebo zeleniny, zavedeme nový druh zeleninové nebo ovocné šťávy jen jednou za 2-3 dny. Ovocné a zeleninové šťávy, vyrobené průmyslově a určené pro kojence (dejte pozor na věk uvedený na etiketě), dáváme dítěti od 4 měsíce. S těmi vyrobenými doma počkáme raději do půl roku.
Při přípravě šťáv se přísně držíme pravidel. Šťávy z ovoce a zeleniny lisujeme pomocí lisu, vymačkáváme pomocí gázy nebo protlačujeme přes sítko. Všechno musí být perfektně čisté a umyté. Vaše ruce, všechno nádobí, gáza a samozřejmě především ovoce. Ovoce a zeleninu vždy pečlivě omyjeme, očistíme a před lisování ještě opláchneme převařenou vodou. Ovoce nebo zeleninu nakrájíme na drobné kousky nebo nastrouháme a rozmačkáme. Přes husté síto necháme šťávu prokapat. Po prolisování šťávu scedíme a uchováme v chladničce v uzavřené skleničce nejdéle do druhého dne. Nejlepší je samozřejmě podávat šťávu hned po lisování.
Ovoce
Nejoblíbenější a nejméně problémová je u nás jablečná šťáva. Je to také jediná šťáva, kterou bychom měli před podáváním rozvařit. Z ostatních druhů ovoce se hodí meruňky, hrušky, broskve a maliny. V každém případě je ale potřeba sledovat reakci dítěte a postupovat, jako kdybychom mu dávali nové jídlo. Pro jednotlivé druhy ovoce, ze kterého šťávy připravujeme, platí stejná doporučení, jako když je později podáváme jako pyré.
Nejoblíbenější a nejméně problémová je u nás jablečná šťáva. Je to také jediná šťáva, kterou bychom měli před podáváním rozvařit. Z ostatních druhů ovoce se hodí meruňky, hrušky, broskve a maliny. V každém případě je ale potřeba sledovat reakci dítěte a postupovat, jako kdybychom mu dávali nové jídlo. Pro jednotlivé druhy ovoce, ze kterého šťávy připravujeme, platí stejná doporučení, jako když je později podáváme jako pyré.
Většina ovoce má dostatek cukru, takže není nezbytné šťávy z nich přislazovat. Podle množství vody v ovoci přidáváme v některých případech vodu (lžičku až lžíci). Pokud máme dostatek ovoce, můžeme si jej nechat v mrazničce zmrazit na pozdější dobu. Po rozmrznutí s ním zacházíme jako s ovocem čerstvým.
Zelenina
Ze zeleniny je v našich krajích nejoblíbenější mrkev. Kromě toho můžeme použít i zelí, nebo rajčata (u těch pozor na alergickou reakci). Ve většině případů zeleninu očistíme, spaříme, nastrouháme nebo nakrájíme a vylisujeme. Většinou musíme zeleninové šťávy mírně přisladit.
Ze zeleniny je v našich krajích nejoblíbenější mrkev. Kromě toho můžeme použít i zelí, nebo rajčata (u těch pozor na alergickou reakci). Ve většině případů zeleninu očistíme, spaříme, nastrouháme nebo nakrájíme a vylisujeme. Většinou musíme zeleninové šťávy mírně přisladit.
Zdroj: www.rodice.cz
Jaká strava je pro miminko vhodnáV tomto období jsou vhodné zeleninové a maso-zeleninové polévky, případně míchaná zelenina s bramborem. 2x týdně je vhodný vařený žloutek (pozor – bílek ne, ten patří k nejsilnějším alergenům!!!). Příkrm podávejte pozvolna po lžičkách a potom miminko dokojte do sytosti. Postupně polední kojení nahraďte nemléčnou stravou (polévka, zelenina...). V 8. měsíci můžete pomalu přidávat ovocné přesnídávky.
Novou složku stravy je potřebné zavádět až po čtyřdenní pauze (aby se dala rozpoznat případná alergie na novou potravinu).
Začněte nejdříve se zeleninovým příkrmem, protože ovoce je sladké a děťátko by mohlo po sladkém odmítat nevýraznou chuť zeleniny. K večeři jsou pro děti velmi vhodné kaše, nejprve rýžové a po 7. měsíci kaše obsahující lepek ( krupičné, vločkové, jáhlové...).
Nejvhodnější potraviny pro vaše miminko
Zelenina: od 7. měsíce – brambory, mrkev, cuketa, špenát, dýně, salát
Ovoce: od 7. měsíce – banány, jablka, hrušky, meruňky – ovoce nepřislazujeme
Obiloviny: rýže, kukuřice, po 7. měsíci je možné přidat cereálie s obsahem lepku ( krupice)
Maso: když přidáte k zeleninovému příkrmu maso, tak je nejlepší drůbeží ( kuře, králík…)
Zelenina: od 7. měsíce – brambory, mrkev, cuketa, špenát, dýně, salát
Ovoce: od 7. měsíce – banány, jablka, hrušky, meruňky – ovoce nepřislazujeme
Obiloviny: rýže, kukuřice, po 7. měsíci je možné přidat cereálie s obsahem lepku ( krupice)
Maso: když přidáte k zeleninovému příkrmu maso, tak je nejlepší drůbeží ( kuře, králík…)
Zdroj: www.mamaaja.cz
