Jdi na obsah Jdi na menu
 


ObrazekJe dobře známo, že dítě preferuje sladkou chuť potravy a vybírá si potraviny, které ji obsahují. Přílišné přilepšování v tomto směru však může mít za následek nedostatek příjmu jiných složek potravy a může se tak nepříznivě odrážet ve vývoji dítěte.

Batole (dítě ve věku od jednoho až do tří let) ve srovnání s kojencem roste pomaleji. Dochází však ke změnám v jeho tělesném vývoji. Končetiny batolete se prodlužují, ubývá tělesný tuk a začíná se vytvářet více svaloviny. Dítě začíná chodit, zvyšují se nároky na pevnost struktury kostí. Tyto změny v růstu a vývoji podmiňují i potřeby výživy. Energetická potřeba batolete je nižší než u kojence na jednotku hmotnosti (kg). Vzhledem k vyšší tvorbě svaloviny se zvyšuje potřeba bílkovin. Především těch, které jsou vysoce biologicky hodnotné – bílkovin živočišného původu. Pevnost kostí podmiňuje jejich dostatečná mineralizace, k tomu je potřeba dostatečného přívodu vápníku a fosforu. Postupné zvětšování objemu krve vyžaduje vyšší přívod železa.

Stravovací návyky

Dítě je po narození pasivním příjemcem výživy. Je tomu tak v kojeneckém, batolecím, předškolním a částečně i pozdějším dětském věku. Výživa kojenců a částečně i batolat je v popředí vědeckého zájmu. Zásady výživy pro tato období jsou dobře propracovány. Výběr výživových přípravků pro nejmenší děti je sice méně pestrý, ale doporučované potraviny jsou bohaté na vše, co organismus malého dítěte potřebuje. S věkem ubývá specifických doporučení a výživa dítěte je stále více podmiňována výživovými zvyklostmi rodiny. Tyto zvyklosti dítě postupně přijímá do svého podvědomí a vytváří si základ vlastních stravovacích návyků a zvyklostí pro období dospělosti a další výchovy. Aktivní přístup výběru potravin dítětem je zpočátku ovlivněn libostí či nelibostí chuti, psychickými momenty či jinými faktory. Je dobře známo, že dítě preferuje sladkou chuť potravy a vybírá si potraviny, které ji obsahují. Přílišné přilepšování v tomto směru však může mít za následek nedostatek příjmu jiných složek potravy a může se tak nepříznivě odrážet ve vývoji dítěte. Již v kojeneckém věku, například při přechodu z mléčné na nemléčnou výživu, často dítě odmítá zeleninovou polévku. Řešením bývá přislazení zeleninové polévky nebo propojení zeleninové a mléčné chuti (na kterou je dítě zatím zvyklé) nebo pauza v podání. Násilné nucení některé potraviny může vyvolat obrácenou reakci ve vědomí dítěte a trvalé odmítání příslušné potraviny od dětského až do dospělého věku.

Jídelníček batolat

Denní jídelníček batolat tvoří čtyři až pět porcí. Ke snídani je podáváno mléko, krajíček chleba či pečivo s máslem nebo zavařeninou či medem. Svačina je podobná snídani, připojuje se kousek ovoce nebo sýra, tvarohu, jogurtu či jiného mléčného výrobku. Oběd by měl obsahovat maso, u dětí ve věku do 18 měsíců 2 polévkové lžíce (asi 25 g) u dětí do 3 let 3 polévkové lžíce (asi 40 g). Maso lze nahradit vajíčkem, polovinou pro děti do 18 měsíců, jedním vejcem pro děti starší. Přílohou k masu mohou být brambory nebo mixovaná zelenina s brambory. Dále dítěti podáme ovoce případně ovocný dezert nebo mléčný výrobek. K pití může mít dítě vodu, slabší minerálku nebo ovocnou šťávu, džus. K večeři může dítě dostat těstoviny nebo rýži či brambory případně smíchané se zeleninou či v jiné úpravě. Jídlo je opět vhodné doplnit mlékem či mléčným výrobkem.

Batolatům nikdy nepodáváme oříšky. Dítě je ještě nemůže dobře kousat a hrozí riziko jejich vdechnutí.

Naše dítě špatně a málo jí! Co s tím?

To je častá otázka, se kterou se rodiče obracejí na dětského lékaře. Lékař musí posoudit, zda to není projev nějakého onemocnění. Často však žádné nenajde. Všechny děti nejsou stejné, rodiče či prarodiče mají na děti různé nároky. Dobrým ukazatelem toho, zda má dítě dostatek výživy, je sledování jeho váhy a výšky či jejich změn v určeném časovém intervalu. Tyto údaje je nutné posoudit ve vztahu k údajům ostatní populace. Slouží k tomu křivky růstu a vývoje dětí dané populace. Má-li dítě opravdu nedostatek výživy, projeví se to v opožďování jeho vývoje a měli bychom se poradit s lékařem.

Jak se vyhnout potížím při jídle
  • Nenuťte dítě, aby snědlo víc, než samo chce. Jestliže normálně roste, je zřejmé, že jí dost.

  • Jestliže se dítě loudá s jídlem, nespěchejte na ně. Je normální, že jí pomaleji než dospělí.

  • Nevěnujte příliš mnoho času přípravě jídla zvlášť pro dítě – pak je to pro vás mnohem horší, když jídlo nechce jíst.

  • Netrestejte je, když určité jídlo nechce, ale ani neodměňujte, že jiné jídlo sní bez protestů („Sněz tu mrkvičku a pak si můžeš jezdit na tříkolce.“)

  • Předkládejte dítěti rozmanitou stravu a dejte mu alespoň částečně příležitost, aby si samo vybralo, co bude jíst.

Podle Velké knihy o matce a dítěti E. Fenwickové (Perfekt, Bratislava 2000)

zdroj: www.rodina.cz